Zahradnictví Cinke

V posledních deseti až patnáci letech se ve střední Evropě rozšiřuje pěstování a užití hrnkových chryzantém, které se uplatňují nejen pro výzdobu hrobů, ale stále více jako rostliny pro výzdobu domu a okolí domu v pozdně letním a podzimním období. Drobnokvěté typy "Multiflora", které vykvétají spontálně velkým množstvím drobných úborů a jejichž doba kvetení není příliš dlouhá, pocházejí z evropského šlechtění.

Americký původ mají tzv. "Garde Mums" (zahradní chryzantémy), které se vyznačují spíše většími úbory a postupným, dlouhodobějším kvetením. V současném šlechtění se obě tyto skupiny promíchaly natolik, že nelze spolehlivě zařadit jednotlivé odrůdy.

Během let se u nás vžilo pro odrůdy tohoto typu označení "Multiflora", a tak u něj patrně zůstaneme.

Cennou vlastností těchto chryzantém je dostatečná ranost, a tedy možnost pěstování v podmínkách přírodní délky dne s kvetením koncem léta a na podzim. Na druhé straně řada odrůd je vhodná i pro řízené pěstování a termínování květu na pozdní jarní a letní období. Na podzim snesou rozkvetlé rostliny krátkodobý pokles teplot na -2 až -3 °C, rostliny v poupatech až na -5 °C.

Sázení (hrnkování)

tliny uskladnit po několik dnů při teplotě 1 až 5 °C. Před zavadnutím se chrání fólií. Velmi důležité je vysazovat mladé rostliny do dostatečně vlhkého substrátu. Vysazení do suchého subsrátu zhoršuje podmínky pro zakořenění a další vývin rostlin. Důležité je vysazovat mělce, aby byly jen zakryty kořeny. Příliš hluboká výsadba zpomaluje regeneraci nových kořenů, brzdí další růst a umožňuje rozvoj některých houbových chorob. Hluboká výsadba může způsobit i uhynutí rostliny.

Co nejdříve po vysazení je nezbytná mírná zálivka a podle potřeby opakované přestřikování rostlin. Příliš silná zálivka a zbahnění snižuje obsah vzduchu v substrátu a zhoršuje růst nových kořenů. Proto je důležité sázet do dostatečně vlhkého substrátu, který nevyžaduje silnou zálivku hned po výsadbě rostlin. Zavadnutí vysazených mladých rostlin také zhoršuje zakořenění a později i prorůstání postranních pupenů, tedy rozvětvování. V horkých a slunných dnech je po výsadbě prospěšné zastínění a opakované přestřikování, které můžeme nahradit zakrytím vysazených rostlin porofólií nebo netkanou textilií po dobu zakořeňování.

Substrát

Pro chryzantémy lze použít substráty různého složení. Obecně má být substrát kyprý, dostatečně propustný a má zajišťovat rostlinám dobrou stabilitu. Musí mít také dobrou poutací schopnost pro vodu a živiny, neměl by tedy příliš rychle vysychat a živiny by se neměly rychle vyplavovat.

Jako složky substrátu připadají v úvahu kvalitní ornice, dobrý kompost, rašelina, kompostovaná kůra, jíl, hlína, vyjimečně i písek a některé netradiční materiály. pH substrátů založených na ornici nebo kompostu by mělo být 6,0 až 7,0. pH rašelinných substrátů 5,5 až 6,0. Vysoké dávky hnojiv pro základní vyhnojení substrátu nebezpečně zvyšují obsah rozpustných solí a mohou zpomalovat zakořeňování nebo dokonce poškodit nadzemní části mladých rostlin (vzlínání půdního roztoku na stonky a popálení mladých listů).

Nádoby

Podle způsobu pěstování a termínu výsadby se používají různé velikosti konečných pěstebních nádob. Při venkovním pěstování velkých rostlin je obvyklá velikost květináčů nebo kontejneru s horním průměrem 16 - 21 cm, tj. s objeme substrátu 2 - 4 litry. Pro venkovní pěstování jsou vhodné nižší nádoby se širším dnem, které skýtají rostlinám větší stabilitu. Velké rostliny se často nejprve předpěstují v malých květináčích (10 - 11 cm) a během června se přehrnkují do velkých konečných nádob.

Pro pěstování menších rostlin ve skleníku se používají květináče o průměru 10 - 12 cm. Vhodná velikost květináčů pro rostliny hrnkované koncem června a začátkem července je 12 cm, pro rostliny hrnkované od začátku července do 20. července 11 cm. Stejné nebo i menší velikosti květináčů jsou vhodné pro chryzantémy z této skupiny při řízeném pěstování.

Spon

Dostatečná vzájemná vzdálenost rostlin od sebe rozhoduje o konečném tvaru a kvalitě rostlin. Při příliš hustém rozmístění mají rostliny stažený tvar, jsou neúměrně vysoké k velikosti květináče a ve spodní části jsou bez květů. Vhodná konečná vzdálenost rostlin závisí na termínu výsadby a na velikosti květináče, a dále na odrůdě.

Velké rostliny pěstované v nádoba o průměru 16 až 21 cm vyžadují spon 45 x 45 až 60 cm. Zejména pozdní odrůdy, které vykvétají po polovině října, dorůstají větších rozměrů a vyžadují větší spon. Při pěstování ve skleníku v květináčích 12 cm umístíme na 1 m2 12 až 16 rostlin, v květináčích 11 cm 16 až 20 rostlin.

Přihnojování

Dávky hznojiv jsou značně závislé na typu substrátu a hnojiva, a také na frekvenci přihnojování. Při programu konstatního tekutého přihnojování (přihnojování při každé zálivce) je vhodná koncentrace okolo 0,05 %. Pokud přihnojujeme pouze jedenkrát týdně, je třeba volit koncentraci 0,25 - 0,3 %. Tuto koncentraci je třeba upravit podle složení substrátu a průběhu počasí. Vhodná jsou hnojiva s vyrovnaných poměrem živin (N:K). Směsi s kůrou vyžadují zpravidla vyšší dávky dusíku, alespoň na začátku pěstování.

Substráty s malou zásobou živin je třeba přihnojovat krátce po výsadbě rostlin. Doporučuje se bezprostředně po výsadbě zalít rostliny 0,02 - 0,03 % roztokem plného hnojiva. Přihnojování má pokračovat až do doby, kdy poupata dosahují asi velikosti hrachu. V případě, že není možné aplikovat tekuté přihnojování, lze použít pomalu působící hnojiva. Je třeba si uvědomit, že množství živin uvolněných z pomalu působících hnojiv ovlivňuje teplota substrátu a četnost zálivek. Často se také používa kombinace pomalu působících hnojiv jako základní hnojení a následné tekuté přihnojování.

Závlaha

Přiměřená závlaha rozhoduje o kvalitě dopěstovaných rostlin. Při každé zálivce by měl být substrát plně provlhčen. Asi 10 % vody by přitom mělo vytéct z květináče. Zavadnutí rotlin je nebezpečné zejména na začátku pěstování a nepříznivě ovlivňuje růst a rozvětvování. Ve druhé polovině pěstování, když jsou již vyvinutá poupata, je naopak mírný nedostatek vody prospěšný. Rostliny jsou pevnější, neprorůstají a rovnoměrněji nakvétají.

Ve skleníku, při pěstování menších rostlin, je nejvhodnější závlaha tzv. příliv-odliv. Pro velké rostliny venku i ve skleníku se osvědčuje kapková závlaha. Vrchní závlaha zvyšuje nebezpečí výskytu houbových chorob jako je Botrytis a Septoria, které se rozširují zejména koncem léta a na podzim. Listy rostlin by měly být vždy do večera oschlé.

Zaštipování

Rostliny se mají zaštipovat v době kdy mají dostatečnou velikost a ne v určitém stanoveném termínu. Přesný počet dní od výsadby do zaštipování je obtížné určit. Vhodná doba je tehdy, když rostliny přirostou o 2 až 3 cm. To je zpravidla za 10 až 14 dní po výsadbě, ale termín se může lišit podle druhu substrátu, vlhkosti, teploty apod. Při zaštipování se odstraňuje vrchol v délce asi l cm.

Rostliny většiny odrůd sice vytvářejí na koncích výhonu stále nová poupata, a tak přirozeně rozvětvují, ale přesto se doporučuje zaštipování, protože jen tak se docílí vyrovnané kvality rostlin. Velké rostliny se zaštipují zpravidla dvakrát, u středně velkých rostlin postačuje jedno zaštípnutí. Druhé zaštipování se dělá v době, kdy postranní výhony dosáhnou délky 5 - 10 cm.

Poslední termín zaštipován je obecně 15. července, u vzrůstných a pozdních odrůd do konce července. U rostlin, které se později umísťují ven, se doporučuje zaštipovat ještě ve skleníku, protože se tak vytvoří více výhonů. Časnějším nebo zpožděným zaštípnutím se může kvetení u jednotlivých odrůd urychlit nebo zpozdit až o 10 dnů.

ředčasná tvorba poupat

Chryzantémy z této skupiny vytvářejí velmi snadno předčasná poupata. Časně kvetoucí odrůdy mají reakční dobu 6 až 7 týdnu a navíc nejsou spolehlivě fotoperiodicky citlivé. Poupata zakládají bez ohledu na prodloužení dne umělým světlem. Při nákupu mladých rostlin odrůd ze skupiny Multiflora musíme výskyt poupat očekávat. Ze řízku s terminálním poupětem zpravida vypěstujeme kvalitní rostlinu. Doporučuje se hluboké zaštípnutí za 3 až 5 dní po výsadbě. To podpoří vyrašení spodních pupenů, které jsou většinou vegetativní.

Řízky, u nichž jsou již založena poupata i v postranních pupenech, neposkytnou vždy kvalitní rostlinu. Nežádoucímu, příliš časnému přechodu rostlin do reproduktivní fáze a vytváření předčasných poupat zabrání, nebo ho alespoň omezí, všechny zásahy, které posílí růst. Důležité je udržovat dostatečně vlhký substrát, dobrou hladinu živin, zejména dusíku a nevystavovat rostliny v počátečním období pěstování dlouhodobě nízkým teplotám. Po nahrnkování rostlin ve skleníku koncem jara a v létě může být zpočátku prospěšné stínování.

Aplikace retardantů

Stejně jako pro všechny chryzantémy, i pro odrůdy z této skupiny je ideálním retardantem Alar (B-Nine, B-9). U nás je registrován pro okrasné rostliny Alar 85, který se aplikuje postřikem v koncentraci 0,2 - 0,5 %, u chryzantém běžně 0,3 %. Retardaci vyžadují rostliny pěstované ve skleníku, venku pěstované rostliny se retardanty obvykle neošetřují (vyjímečně jen bujně rostoucí odrůdy).

Rostliny ve skleníku se ošetřují asi za 3 týdny po posledním zaštípnutí, když nové výhony jsou 3 - 4 cm dlouhé. Další ošetření, pokud je potřebné, se opakuje po 2 týdnech. Odrůdy, které vytvářejí při pěstování ve skleníku příliš dlouhé květní stopky, se mohou ošetřit 0,15 až 0,2 % postřikem v době, kdy jsou poupata již dobře viditelná (podle ranosti odrůdy koncem srpna až v polovině září).

Pěstovat odrůdy ze skupiny "Multiflora" venku nebo ve skleníku?

Při venkovním pěstování se většinou dosáhne lepší kvality rostlin než při pěstování ve skleníku. To platí především o velkých rostlinách v nádobách o průměru 16 cm a více. Při plném slunečním záření venku jsou rostliny kompaktnější a pevnější. Na druhé straně jsou více ohroženy srážkami (dešťové přívaly, kroupy) a nízkými teplotami (zejména pozdní odrůdy).

Po získání určitých zkušeností lze však vypěstovat ve skleníku velmi kvalitní rostliny a bez rizika. Nicméně musíme vždy počítat s určitým zpožděním vykvétání ve skleníku, které může činit u stejné odrůdy 1 - 3 týdny oproti vykvétání venku. Ve skleníku se také neobejdeme bez aplikace retardantů, která venku není nutná. Menší rostliny v květináčích pod 16 cm se venku bez precizního systému závlahy pěstují jen obtížně. Naopak ve skleníku, nejlépe se závlahou příliv-odliv, může být kvalita rostlin bezvadná. Získáme tak velmi kvalitní zboží pro prodej koncem září a v říjnu.


Pěstování chryzantém ve volné půdě a hrnkování nakvétajících rostlin na podzim je starší metoda, kterou dosud využívají někteří zkušení pěstitelé. Při tomto způsobu pěstování je třeba řešit některé další problémy, např. zaplevelení apod.

Dříve, než se rostliny umístí na venkovní stanoviště, mají být dostatečné urostlé. Příliš časné vystavení na venkovní plochu podporuje vytváření předčasných poupat a rostliny dorůstají menší velikosti. Vhodným obdobím pro vystavení rostlin ven je začátek až polovina července. Květináče se mohou vystavit na jehličkovou fólii, školkařskou textilii nebo zapustit do země (pozor na prokořenění). Rostliny na fólii nebo tkanině jsou kompaktnější a rozkvétají asi o l týden dříve.

Ŕízené pěstování chryzantém "Multiflora"

Mnohé odrůdy jsou vhodné pro termínování kvetení na letní měsíce (červen srpen). Mají reakční dobu 6 - 7 týdnů, vykvétají tedy asi za 7 týdnů od začátku zatemňování. Je možná řada variant pěstování v různě velkých květináčích (9 - 14 cm). Vysazuje se l řízek do květináče a podle velikosti květináče se jednou nebo dvakrát zaštipuje.

V dlouhodenních podmínkách se rostliny pěstují až do doby, kdy postranní výhony po zaštípnutí jsou 1 - 3 cm dlouhé. Velké, dvakrát zaštipované rostliny se začínají zatemňovat při druhém zaštípnutí. Retardace většinou není nutná.